Léto předalo vládu podzimu, příroda se připravuje na odpočinek, teplé počasí vystřídá chlad. Koncem září se waldorfskými třídami nesou písně plné odvahy a statečnosti.Nastává michaelská doba, vnitřní boj člověka proti temnotě. 

I děti z první, druhé a třetí třídy se vydávají “překonat svůj strach a obavy”. Ve škole si připravují zlaté koruny, vypráví se příběhy a pohádky o statečnosti, boji dobra se zlem. U nás to bývá například pohádka bratří Grimmů O statečném krejčíkovi a Erbenův Dvanáctihlavý drak. Tabule zdobí hrdinské obrázky, které svým žákům malují učitelé. 

 

V první třídě panuje 29. září zvláštní atmosféra. Někdo se těší, někdo se obává, zda zvládne projít sám zlatou trasu. Občas je slyšet popis draka – červený bez křídel, další by chtěl vidět hodného několikahlavého, jiné děťátko draka vidět nechce. Znají se pár týdnů, ale i tak se navzájem podporují a společně odhodlaně zpívají:”Slunce je štítem Michaela, temnotu přemáhá kopím světla. Světlo a odvaha v podzimní čas, před zlým drakem ochrání nás.” 

V červeném pláštíku, s mečem a korunkou se vydávájí na tajemnou cestu. Nikdo neví, co je během putování potká. I přesto zkouší odvahu a jeden za druhým mizí po zlatě značené lesní pěšince. Cestou na ně čeká spící drak, kterého střeží sám Michael. Pro některá dítka je to poprvé, kdy se ocitnou o samotě a musí se spolehnout jen na sebe, překonat se a dojít až k bráně s jablíčky. 

Na konci na všechny třídy čeká lahodné překvapení od rodičů v podobě koláčů a ovoce. Je třeba načerpat novou sílu, protože den ještě nekončí. Děti si zkouší své dovednosti, střílí z luku a praku, chodí po provazu či na chůdách. 

Po příchodu do školy je viditelná radost z překonání sama sebe, pryč jsou ranní obavy i strachy. Společně s přírodou se můžeme pomalými kroky vydat směrem k listopadovému Martinovi. 

Každoroční waldorfské slavnosti připravují dětem rodiče, kteří jsou nedílnou součástí chodu našich škol.