Jak se jedlo dříve aneb možná inspirace pro dnešní dny…?
Když se řekne kyselo, ledaskomu se svaly v obličeji sevřou, jakoby právě kousl do citronu. A podobné obličeje jsme na sobě vzájemně pozorovali při ochutnávání tradičního podkrkonošského jídla – kysela. Nápad zkusit uvařit tuhle polévku z brambor, vody, kmínu, hub a chlebového kvásku (v bohatších rodinách se smetanou) vzešel z řad našich již zkušených kuchařů. A aby to nebylo až tak jednoduché vaření, upekli jsme si k tomu dva druhy houstiček, kterými jsme dodali žaludkům pocit sytosti.
Jsme rádi, že jsme to zkusili a pro některé děti to byl asi také poslední pokus se do kysela pustit a nejspíš vůbec nelitují, že již nežijeme v době, kdy kyselo bylo pro mnoho rodin každodenním teplým pokrmem. Je fajn si uvědomit, že i přes všechny starosti se tady u nás máme ve srovnání se světem opravdu dost dobře a že mít na stole teplé jídlo není v některých krajinách vůbec žádná samozřejmost.
