Čtvrťáci z waldorfské třídy proměnili svou učebnu na tři týdny v pekařství. Oblékli si zástěry, připravili prodejní pult i potraviny a s chutí se pustili do němčiny. Učili se hádat potraviny podle popisu, hráli hry s obrázkovými kartičkami a rychle si zapamatovali, že „die Torte“ je dort a „der Kuchen“ koláč.
Když už znali základní slovíčka, zkoušeli mluvit o tom, co mají rádi a co ne: „Ich mag Kekse, aber ich mag keine Pizza.“ Přidávali i přídavná jména – gut, lecker, süß, hart, weich – a vytvářeli veselé a někdy i komické věty. „Der Keks ist klein, braun und hat Freunde in der Dose.“
Další hodiny patřily hře na obchod. Děti si vyzkoušely role prodavačů a zákazníků, používaly fráze „Was darf’s sein?“ nebo „Ich möchte … bitte.“ A když přišla řeč na Spaghetti, smály se – tohle slovo se od češtiny přece skoro neliší!
Závěr projektu byl sladkou tečkou. Na stole se objevily potraviny, které se děti naučily pojmenovat – chléb, popcorn, cornflakes, sušenky i ovesné vločky. Každý ochutnal to, co dokázal pojmenovat. „Super! To byla ta nejlepší němčina!“ ozývalo se třídou. Jeden žák si přál koupit všechny „Kekse“, jiný si postěžoval, že „die Verkäuferin“ nemá ve výběru pizzu a hamburgery.
Po třech týdnech se ukázalo, že když německá slovíčka „ochutnáte“, zapamatujete si je rychleji – a učení se promění v opravdový zážitek.
